Vincent

Pavel Bobek

1:Stále stejnoD#D#4sustmou  D# 
svítí plátno bloFmudících
  F7maj
malíř půlnoc kreslí smích
ten oBbraz píseň zpívá poD#jednou.
2:Stíny na kopcích
ticho hnízd a moudrý sníh
svál sem hřích všech dětských cích
v těch barvách, které prosí tě pojď k nám.
R:D#Já už vím Fm7a znám,
B7co jsi tenkrát tD#oužGmil říct
Cma jak jsi trpěl pro své Fmnadání
B7učit lidi vCmidět víc,
však nebyl nikdo kdo by naF7slouchal,
Fm7snad dnB7es tu s tebou stáD#l.
3:Stále stejnou tmou
stejné louky tu hoří dnes
mraky láká do nebes
kde Vincentovi modré oči sní
4:Jak jen pozmění
barvy žhnoucích slunečnic
vítr v tváři má pár skic
to smýknul štětce touhy van Gogh sám.
*:A svět tě tFmak trýznil
B7tvou lásku splácelD# zlGmým
Cmjen černFmé vrány nad tvou hlavou
ctí tvouG#m mysl bolavou
světD# nazval velkou Dvášeň šílenstC7vím
a jFmá chci ti říct Vincente,
F7maj
že není nikde svět pro lásku
B7tvou se kterou bD#dím.
5:Stále stejnou tmou
portrét v tichu muzejním
něžná dlaň - hold váženým
všem očím které nesmí rozumět
6:Prohlíží si prázdnou zeď
a chlápka v cárech nejchudších
v tvých růžích trn snad ostřejší
než kord co slouží srdci divným hrám
R:Já už vím a znám,
tak hledat musíš dál.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:12:37.698+00:00
Výsledky hledání: